Kostel sv. Michaela Archanděla na Starém Městě v Praze

Petice proti prodeji | Petice na ochranu sakrálních památek
Dopis premiérovi 9.9. 2005 | Dopis vládě ČR 20.6. 2005 | Dopis ministru kultury 15.6. 2004 | Dopis vládě ČR 19.5. 2003 | "Týden pro kostel" | Znalecký posudek NPÚ
1998 | 1999 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006
 

Tisková zpráva Studentské iniciativy za záchranu kostela sv. Michaela Archanděla na Starém Městě v Praze ze dne 8. 11. 2006

Ministerstvo kultury nabízí místo inteligentní argumentace jen ignoranci a alibismus
Studenti zesilují tlak na státní správu, chtějí vysvětlení a řešení problému

Od 30. května 2006 probíhají v Praze protestní akce Studentské iniciativy za záchranu kostela sv. Michaela Archanděla na Starém Městě v Praze, jejichž cílem je prošetření převodu vlastnických práv k tomuto kostelu. Již od počátku června žádá iniciativa prostřednictvím tehdejšího vedoucího úřadu vlády dr. Ivana Přikryla Ministerstvo kultury o vypracování odborného stanoviska k prodeji této významné kulturní památky. Již pět měsíců poté (31. 10. 2006) nám ministerstvo zaslalo – jako reakci na 2782 podpisů petice proti prodeji kostela - přiložený dokument

Studenti jsou velmi rozhořčeni opakovanými nedůstojnými vyjádřeními ministerstva kultury a pokládají je za zbabělá.

Tato oficiální vyjádření ministerstva kultury vnímáme jako neschopnost přijmout odpovědnost a nevůli řešit problém.

Od vysokých ministerských úředníků očekáváme inteligentní a věcný projev, nikoli jen papouškování a opisování stejných nic neříkajících formulací stále dokola.
Polopaticky jsme vysvětlili, oč nám jde, ale ministerstvo vůbec nepochopilo, že jsme v jednání už dávno za horizontem vyprávění o Josefu II. a skladu oleje.

Vysvětlili jsme důvody, proč se domníváme, že by stát měl žalovat převod vlastnických práv ke kostelu sv. Michaela na Starém Městě v Praze, ale opět jsme se dočkali nikoli diskuze o faktech a argumentech, ale pohádek o tom, jak byl prostor kdysi nevyužívaný, objekt zchátralý, nákladně opravený, přičemž ministerstvo opět neopomíjí uvést, že se vše odehrálo za souhlasu památkové péče, čímž si myje ruce nad zpackanou „rekonstrukcí“, provedenou podezřelým investorem za dohledu ještě podezřelejších úředníků, zničení pohřebiště a nepietního nakládání s lidskými ostatky.

Před rokem 1989 byly v České republice stovky zchátralých objektů, velmi významných z hlediska kulturního dědictví země. Toto přece není argument.

Že by tedy snad měl uspět jiný argument, že v dnešní době potřebuje Národní knihovna okamžitě 42 milionů Kč jako příspěvek na opravu Klementina, a proto musela za souhlasu Ministerstva kultury kostel ihned prodat a nepočkat, až vyprší nájemní smlouva? To je ten nový tajemný geniální vzorec pro zhodnocení kulturního dědictví země, jehož autorem je ředitel NK Vlastimil Ježek?

Pokud ano, proč tedy nenabídne ministerstvo kultury všem těm státním institucím, kterým byl neúspěšně nabízen (samozřejmě podle zákona) objekt kostela sv. Michaela, také Národní divadlo a Karlštejn? Tyto instituce by zřejmě opět prohlásily, že si nemovitosti nepořídí (k čemu by jim také nakonec byly), památky by si koupili tajemní kupci z daňových rájů, ministru financí by se obratem snížil schodek státního rozpočtu a byl by další důvod k chloubě.

Znovu opakujeme, že nás nezajímá, co s kostelem prováděl Josef II. nebo komunistický režim, ale zajímá nás, co s ním provedla a provádí bývalá a současná vláda v moderní době, která má nastavena nějaká základní měřítka hodnot, slušnosti a dobrých mravů.
A právě proto nás zajímá, jak je možné, že ministerstvo nechápe povinnost vysvětlit, proč samo nezkoumá, jak je možné, že stát prohlásil o významné kulturní památce, že ji „tzv. nepotřebuje“ a prodal ji absolutně netransparentnímu nabyvateli za podezřele nízkou cenu bez jakýchkoli garancí využití tohoto objektu a bez jasného definování povinnosti nakládání s lidskými ostatky umístěnými v kryptě kostela.

Podle jakých kritérií stát rozhoduje o tom, kterou významnou kulturní památku potřebuje a kterou nikoli? To je zásadní otázka, na kterou marně čekáme odpověď.
Proč marně čekáme? Proto, že by odpověď musela znít: nepotřebnost kulturní památky obrovského významu určuje klientelismus, podezřelý kolotoč peněz a možná i korupční chování?

Jaké jsou pravé důvody proč ministerstvo kultury onemocnělo pštrosím syndromem?

Pane ministře, vytáhněte svou hlavu z písku, postavte se k problému čelem a odpovězte na naše otázky. Jako studenti a občané máme na uspokojující a pravdivou odpověď právo.

Za výbor studentské iniciativy:
Vít Michalec, student českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě UK
Stanislava Fedrová, studentka dějin umění na Filozofické fakultě UK
Filip Srovnal, student dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě UK

info@svatymichael.cz
www.svatymichael.cz
 
Reakce Ministerstva financí na předané petice zde
Reakce Senátu Parlamentu ČR zde